Diagnostka

Diagnostka a léčení v čínské medicině

Při hledání příčiny se hodnotí komplex vnitřních i vnějších vztahů organizmu i prostředí. Tedy kromě samotných příznaků nemoci je nutné brát ohled i na roční období další okolnosti. Je zde tedy velký důraz na podrobnost zkoumání, které rozhodne o výběru léčebné metody a jejím provedení na základě Diferenciální diagnostiky.taoists2360x1660

Diferenciální diagnostika

Diferenciální diagnostika je hlavní metoda stanovení diagnózy nemoci a příslušného léčebného postupu včetně použitých metod léčby – zvlášť pro každého člověka, pro jeho nemoc a také stádium nemoci. Tedy nepaušalizuje se nemoc pro všechny stejně, ale zkoumá se v kontextu okolností jednoho daného člověka podle jeho vlastních symptomů a jejich proměn během času.

Nemoc je chápána v čínské medicíně chápána jako narušení rovnováhy jin a jangu nebo čchi a krve z vnitřní nebo vnější příčiny a tak dojde k onemocnění orgánu. Projevuje se to jednotlivými příznaky = symptomy avšak ty se nemusí opakovat, protože stejná nemoc může mít různé příčiny a tak i jiné příznaky a naopak různé nemoci mohou mít v určitých stádiích stejné příznaky.

Jsou dvě hlavní zásady léčení:64

Prevence, která je vyjádřena zásadou léčit nemoc, dokud ještě nepropukla, tedy snažit se žít v souladu s přeměnami čchi v okolí a organizmu a tak ho nezatěžovat nežádoucími činnostmi, které jeho harmonii narušují a diagnostika nemoci, kde se hledá kořen nemoci a postupuje podle čtyř způsobů vyšetření: zrakem, sluchem, dotazováním a vyšetřením pulzu.

Při této metodě se postupně zjišťuje barva a stav příslušných tělesných struktur. Je důležitý celkový vzhled a projev pacienta, zvláštní pozornost je věnována jazyku, na jehož stavu a vzhledu je postaven celý jeden způsob diagnostiky chorob podle čínské medicíny. Tento postup staví na zásadě, že vše, co se děje uvnitř, se projevuje navenek a podle toho lze poznat stav vnitřních orgánů a zjistit příčinu nemoci.

Dále je posuzován zvukový projev pacienta – jeho hlas, způsob mluvy, intenzita kašle, dýchání, vzdychání a podobné indicie, které se také váží ke stavu jednotlivých orgánů. Přesně cílenými dotazy zjišťuje tělesné pocity částí těla, apetit k jídlu, pohybu a podobně a také dřívější onemocnění. To vše utvoří celkový pohled na pacienta. S dostatečnou praxí lze mnoho vyčíst z pulzu. Staří čínští lékaři v tomto umění velmi vynikali a jejich závěry byli přesné.

Jedině po takto komplexním vyšetření lze určit diagnózu a postup léčby. Často nemusí být akutní problém příčinou vzniku daných obtíží a zdánlivě je léčeno „něco jiného“. Tedy původní problém jednoho orgánu souhrou zřetězil na další související a tam došlo k projevu nemoci. Léčen proto bude orgán, který je původní příčinou onemocnění a je prvním okem řetězení obtíží, aby se odstranila ta nejhlubší příčina, bez jejíhož odstranění by se nemoc vracela.