Moxování

Moxování (nebo také požehování) je terapeutický postup tradiční čínské medicíny. Doklady o používání moxovací terapie jsou zaznamenány už  z období  před naším letopočtem. Tisíce let se shromažďovaly zkušenosti s moxovacími bylinami a širší poznání přinášelo možnost úspěšně léčit tímto způsobem stále větší počet chorob. Moxování bylo podrobeno i vědeckému výzkumu, který ukazuje, že moxovací terapie je mimořádně účinná. Podrobnějším zkoumáním se  zjistilo, že moxa způsobuje v organismu nejen energetické, ale i biochemické změny.

Moxa

Něco z historie

Kniha písní, známá z doby 8. – 5. století pr. n. l., obsahuje informace o sběru a použití některých rostlin. Jedna z těchto rostlin se popisuje jako materiál vhodný pro moxování. Vyplývá z toho, že moxování je známé pěkných pár tisíc let. V první ucelené knize staré čínské medicíny, z období let 700 až 220 pr.nl, Kano lékařství žlutého císaře, autorství které je připisováno legendárnímu císaři Chuang Ti (Žlutému císaři), se píše o Moxey a jejích schopnostech prohřát slezinu a žaludek, zahánět chlad a vlhkost. Z tohoto období pocházejí i návody jak léčit chronická onemocnění pomocí moxy.

Samotné slovo moxa, které se ujalo jako pojmenování pro tuto terapeutickou metodu, je zkomoleninou japonského „mo-kuše“, což znamená „spálená bylina“. Do Evropy se moxa dostala v 16. století pravděpodobně prostřednictvím Holanďanů usazených v Japonsku. První zmínky o Moxey na starém kontinentu pocházejí právě od nizozemských lékařů, kteří píší: „Číňané a Japonci znají způsob jak úspěšně léčit všechny nemoci zapalováním moxy a napichování jehel.“ Začátkem 18. stol. se již moxa vzpomíná i v evropských učebnicích lékařství. Do širšího povědomí veřejnosti se však dostává jen velmi pomalu.

Technika moxování

Moxování je přehřívání akupunkturních bodů na těle pomocí moxy. Moxa je vyrobena z bylin, nejčastěji používaná je Pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris). Byliny jsou baleny do tvaru doutníků, které se při aplikaci zapálí. Moxa pak vyzařuje mírné, příjemné teplo, které proniká do hloubky. Moxování patří z pohledu klienta k nejpříjemnějším terapeutickým metodám. Na rozdíl od jejího slavnější „sestry“ akupunktury je zcela bezbolestné. Pravidelné moxování umožňuje účinnou prevenci, dokáže zlepšit kondici a zvýšit imunitu.

Hlavní oblastí použití :

vyčerpanosti, dlouhotrvající onemocnění dýchacích cest, poruchy trávicího traktu, gynekologické onemocnění, poruchy močových orgánů, neplodnost, bolesti v kříži a onemocnění kloubů, celkově revmatické bolesti pohybového aparátu, pocity chladu v těle, rekonvalescence po chronických onemocněních nebo operacích , léčba deprese. Nemoci a bolesti zapříčiněné chladem, vlhkem, průvanem a změnami ročních období. Moxování má také významný imunostimulační efekt. V tradičních dílech čínské medicíny se uvádí, že pravidelné moxování určitých bodů na těle dokonce prodlužuje život.

Nahřívání konkrétních bodů

Účinnost moxy je až zázračná při všech onemocněních z „vnitřního chladu, nedostatku jangu“, jako jsou např.. bolesti křížů, noční pomočování, neplodnost. Tento stav nedostatku je typický obecnou slabostí, chladnými rukama a nohama, nízkým krevním tlakem, poklesem aktivity, nechutí mluvit, slabým hlasem, zpomalenými pohyby, ochablostí svalů, přecitlivělostí na chlad, stavy deprese.

moxaPři těchto stavech potřebujeme doplnit oheň (jang) a posílit energii ledvin. Poměrně účinná je moxa při terapii neplodnosti. Podle tradiční čínské medicíny podstatnou roli zde hrají především ledviny resp. nadledvinky, ale také močový měchýř, žaludek, slezina a játra.

Kontraindikace moxování

  • zvýšená teplota
  • během silné menstruace
  • těhotenství a v průběhu kojení
  • pokud moxování nepřináší pocit příjemného tepla